O fondu

O fondu

Státní fond kinematografie vznikl v roce 2013 jako právní nástupce Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie na základě zákona o audiovizi. Klíčovým dokumentem, který definuje fungování Fondu, je Statut.

Fond poskytuje podporu kinematografie.

Fond podporuje celé spektrum činností v oblasti kinematografie – především samotné filmy ve všech stadiích vzniku, od první verze scénáře až po distribuci do kin. Uvědomuje si také nutnost podporovat vzdělávání, aby se mohly rodit nové generace významných autorů, kvalitních filmových řemeslníků, filmových vědců. Fond se také stará o filmové dědictví.

Kinematografie má u nás dlouhou tradici a vedle kulturní hodnoty má také svoji nezanedbatelnou hodnotu ekonomickou. Fond podporuje filmový průmysl díky systému pobídek, které k nám lákají zahraniční investice v hodnotě několika miliard ročně.

Podporovat znamená pro Fond mnohem více než jenom rozdělovat finanční prostředky. K účinné podpoře jsou potřeba data a jejich intepretace, dobrá komunikace s dalšími institucemi a schopnost hájit zájmy české kinematografie u nás i v zahraničí.

Fond chce být vstřícným úřadem, který generuje štěstí díky kvalitním zaměstnancům, kteří dělají svoji práci na nejvyšší úrovni.

Historie

1992

Schválen zákon č. 241/1992 Sb. o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Fond se stal součástí ministerstva kultury a v jeho čele stál ministr.

1993

Zákonem č. 273/1993 Sb. o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, byl zrušen státní monopol, který kontroloval celý proces vývoje a výroby a distribuce filmů.

2005

Projednáván návrh první novely zákona o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, byl přijat oběma komorami Parlamentu, ale vetován prezidentem. Veto nebylo přehlasováno Poslaneckou sněmovnou.

2008

Přijata novela zákona o televizním a rozhlasovém vysílání, která stanovila České televizi povinnost přispívat Fondu 150 mil. Kč ročně z výnosů z reklamy. Tato povinnost trvala tři roky, a to do dokončení přechodu z analogového na digitální vysílání, kdy ČT přestala být spolufinancována výnosy z reklamy. Prostor jejího reklamního času přešel na komerční vysílatele, kteří na rozdíl od ČT nejsou financováni koncesionářskými poplatky.

2009

Vládou ČR byl schválen Program podpory filmového průmyslu (filmové pobídky), který přivedl zpět do České republiky zahraniční filmové produkce.

2010

Vládou ČR schválena Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2011-2016.

2011

Přijata novela zákona o televizním a rozhlasovém vysílání, která vzhledem k ukončení přechodu na digitální vysílání zrušila příspěvek České televize do Fondu. Zavedla však zároveň nový poplatek z vysílání reklamy pro provozovatele celoplošného televizního vysílání.

2012

Schválen zákon č. 496/2012 Sb. o audiovizi, který vstoupil v platnost 1. ledna 2013 a byl v průběhu roku notifikován Evropskou komisí.

2013

Vznik Státního fondu kinematografie.

9/2013

Vyhlášení prvních výzev podle nového zákona a v novém režimu, první rozhodnutí byla přijata v listopadu 2013.

4/2014

Zakoupen kvalitní repasovaný kávovar, efektivita práce zaměstnanců Fondu vzrostla o 157%.

2015

Jmenována nová Rada Fondu. Poprvé podle zákona o audiovizi mohly kandidáty navrhovat pouze profesní organizace, a to z řad zkušených a respektovaných osobností v oblasti kinematografie.

2016

Schválena novelu zákona o audiovizi, která ustanovila povinnost státu přispívat na podporu kinematografie v totožné výši jako soukromé subjekty.

2017

Součástí Fondu se stává České filmové centrum a Filmová komise. Fond je tak nyní skutečně autonomní institucí, která komplexně podporuje českou kinematografii.

Filmy (vyrobené v letech 1965–91) ve správě Fondu

Český stát prostřednictvím Fondu vlastní a spravuje autorská práva k filmům vyrobeným v letech 1965 – 1991 ve filmovém studiu Barrandov a Gottwaldov, tedy v době státního monopolu. Jsou to například filmy české Nové vlny, pohádka Tři oříšky pro Popelku, komedie S tebou mne baví svět a další. Prodejem licencí těchto titulů vzniká jeden, ze kterého je činnost Fondu hrazena, zároveň Fond z těchto výnosů odevzdává přibližně 20 mil Kč na autorské honoráře autorům těchto děl a to prostřednictvím kolektivních správců Osa, Dilia a Intergram.

Prodejem licencí těchto děl pro všechny typy užití v ČR i zahraničí byl smlouvou v roce 2014 pověřen NFA. Prostřednictvím a ve spolupráci s NFA realizuje Fond i digitální restaurování předmětných filmů což zvyšuje prodejnost jejich licencí a generuje účast na zahraničních festivalech.

Obchodní oddělení NFA

Tomáš Žůrek
tomas.zurek@nfa.cz
778 487 857

Orgány a kancelář Fondu

Správné fungování Fondu zajišťují jednotlivé orgány, jejichž činnosti se vzájemně doplňují a vytvářejí tak transparentní systém rozhodování a zpětné kontroly.

V čele Fondu stojí ředitel, který odpovídá za hospodaření Fondu, plnění cílů a účelu, pro který byl Fond zákonem zřízen.

Rada rozděluje podporu jednotlivým filmovým projektům, od vývoje scénáře až po digitalizaci kin.

Dozorčí výbor má kontrolní funkci a dohlíží na řádné plnění povinností Fondu, daných zákonem a Statutem.

Poradním hlasem ředitele ve věci filmových pobídek je Komise.

Poradním hlasem pro Radu jsou pak experti pro jednotlivé okruhy podpory.

Koprodukce

Oficiální koprodukce jsou filmové projekty realizované v souladu s Evropskou úmluvou o filmové koprodukci nebo filmové a televizní projekty v souladu s jinými formálními dohodami mezi Českou republikou a dalšími zeměmi. Koprodukční statuty těmto projektům v ČR uděluje Státní fond kinematografie.

Pokyny k podávání žádostí o koprodukční statut
Pokyny k podávání žádosti o statut Českého kinematografického díla
Formuláře žádostí ke stažení
Evropská úmluva o filmové koprodukci
Dohoda o filmové koprodukci mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kanady o koprodukci v oblasti filmu a videoprogramů

Konzultace o koprodukčních statutech

Kateřina Košická
katerina.kosicka@fondkinematografie.cz
773 750 341

Vlastní projekty Fondu

Jedním z projektů, který vznikl jako iniciativa Státního fondu kinematografie, je Dramaturgický inkubátor. Jedná se o vzdělávací projekt pro filmové dramaturgy a podpůrný program pro vývoj scénářů v jednom. Více informací o Inkubátoru naleznete na jeho webových stránkách.

V roce 2015 byla na zadání Fondu vypracována společností KPMG Analýza filmových pobídek a vyhodnocení jejich přínosů. Tato studie se zabývá identifikací základních parametrů a následnou rámcovou kvantifikací přímých a nepřímých ekonomických dopadů a přínosů filmových pobídek v České republice.

Příjmy a výdaje

Příjmy a výdaje Fondu jsou definovány zákonem o audiovizi.

Příjmy a výdaje Fondu v návrhu rozpočtu schvaluje Vláda ČR a PS PČR. Schvaluje rovněž hospodaření Fondu v závěrečném účtu neboli Hodnotící zprávě a také Výroční zprávu Fondu. Účetní závěrka Fondu každoročně prochází nezávislým auditem.

Fond každoročně hospodaří s příjmy a výdaji ve výši cca 1 200 000 Kč, přičemž částka kolísá v kontextu příjmů z audiovizuálních poplatků, které jsou závislé na chování audiovizuálního trhu.

Příjmy

Základním zdrojem jsou audiovizuální poplatky, které Fondu odvádí subjekty podnikající v audiovizuálním průmyslu:

1. Poplatek z kinematografického představení (odvádějí provozovatelé kin)
2. Poplatek z převzatého televizního vysílání (odvádějí provozovatelé převzatého vysílání, tedy kabelové a satelitní televize)
3. Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (odvádějí provozovatelé VOD)
4. Poplatek z vysílání reklamy (odvádějí provozovatelé TV vysílání)

Dle novely zákona o audiovizi přispívá do rozpočtu Fondu také stát, a to výší odpovídající součtu příjmů z těchto poplatků.

Dalším zdrojem jsou pro Fond příjmy z poskytování licencí k filmům vyrobeným v letech 1965–1991.

Část příjmů pochází ze správních poplatků, které se vážou k podání žádosti o podporu kinematografie i filmové pobídky.

Filmové pobídky jsou financované přímo ze státního rozpočtu, v současné době 800 mil. Kč ročně.

Výdaje

Nejvýznamnějším výdajem Fondu jsou filmové pobídky a podpora kinematografie. Na jejich financování plyne přes 95 % rozpočtu.

Z vlastních zdrojů, tedy především z výnosů za poskytování licencí k filmům vyrobeným v letech 1965–1991, financuje Fond Kancelář, která kromě administrace projektů a správy poplatků, poskytuje nezbytné zázemí Radě, Výboru i jednotlivým žadatelům. Kancelář také spolupracuje s profesními organizacemi a pro účely lepšího rozdělování veřejných financí vypracovává studie a analýzy o české kinematografii a filmovém průmyslu.

Z příjmů za poskytování licencí k filmům vyrobeným v letech 1965–1991 Fond hradí výdaje na obchodování s licencemi a správu filmového materiálu. Část těchto příjmů odvádí Fond jednotlivým autorům filmů, tedy režisérům, kameramanům, hercům i autorům hudby.

Fond vyplácí odměnu členům Rady, kteří rozhodují o podpoře, a členům Komise, kteří spolurozhodují o filmových pobídkách.

Legislativa

Státní fond kinematografie byl zřízen zákonem č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).

Zákon o audiovizi upravuje postavení a činnost Fondu, jeho financování, poskytování podpor kinematografie a poskytování filmových pobídek.

Statut Fondu, schvalovaný Vládou ČR, upravuje podrobnosti o činnosti Fondu, o vnitřní organizaci Fondu, o hospodaření Fondu, o poskytování podpory kinematografie Fondem, o poskytování filmových pobídek Fondem, a ve věcech, kde tak stanoví zákon o audiovizi. Schvaluje ho Vláda ČR.

Starší znění Zákona o audiovizi a Statutu Fondu naleznete v sekci Dokumenty – Archiv.

Dokumenty Evropské komise

Právo Evropské unie obecně zakazuje jakoukoliv veřejnou podporu (čl. 107 Smlouvy o fungování EU), nicméně za určitých okolností (popsaných v čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování EU) jsou některé kategorie podpory slučitelné s vnitřním trhem. Patří mezi ně i podpora kinematografie a filmové pobídky. Jejich poskytování je regulováno níže uvedenými dokumenty.

Podpora kinematografie a poskytování filmových pobídek se od 1. 1. 2019 řídí tzv. obecným nařízením o blokových výjimkách GBER, neboli Nařízením Komise (EU) č. 651/2014, ze dne 17. 6. 2014 (kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem).

Původní znění tohoto nařízení, účinné od 1. 1. 2014, jakož i jeho konsolidované znění v podobě úpravy účinné ke dni 10. 7. 2017 naleznete v sekci Dokumentů.

Podpora kinematografie

Podpory kinematografie poskytované na základě Výzev vyhlášených od 1. 1. 2019 (s výjimkou Výzvy na periodické publikace) se řídí Nařízením Evropské komise (EU) č. 651/2014 (viz výše).

Podpory kinematografie poskytované na základě Výzev vyhlášených do 31. 12. 2018 (tzn., že např. v případě Výzvy na průběžnou distribuci (č. 2018-3-2-19A) lze podle této právní úpravy podat žádost o podporu kinematografie do 1. 4. 2019) se řídí tzv. Notifikací, tj. Rozhodnutím Evropské komise (viz přiložený dokument).

Podpory kinematografie poskytované na projekty periodických publikací přijatých na základě Výzev vyhlášených od 1. 1. 2019 se řídí tzv. Notifikací, tj. Rozhodnutí Evropské komise (viz přiložený dokument).

Stručné informace pro žadatele shrnující základní podmínky GBER, které musí být splněny při poskytování veřejné podpory dle tohoto nařízení.

Filmové pobídky

Stručné informace pro žadatele shrnující základní podmínky GBER, které musí být splněny při poskytování veřejné podpory dle tohoto nařízení, najdete v sekci Filmových pobídek.

Dalším důležitým dokumentem Evropské komise je Sdělení Komise o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl.